Odměňování zaměstnanců Seznam.cz a důchodový efekt

13. 7. 2007  •  Petr Brádler  •  14 komentářů 

Yuhů ve svém článku popisuje svou cestu Seznamem za poslední rok, své dva hlavní projekty, které pomáhal budovat (Sklik a fulltextové vyhledávání) a také zabrousil do problematiky odměňování pracovníků Seznamu a “rebelsky” napsal, že by Seznam neměl své zaměstnance přeplácet :-) . Jako důvod zmínil důchodový efekt na trhu práce. V tomto článku se laicky budu snažit tento efekt popsat.

Trh práce

Na “běžném” trhu tvoří nabídku výrobci nebo firmy, které prodávají své produkty a služby a poptávku tvoří ti, kteří tyto produkty a služby nakupují. Na trhu práce je situace opačná. Nabídku práce představují jednotliví lidé, kteří nabízejí svou práci, svůj výkon. Poptávku po práci naopak tvoří firmy, zaměstnavatelé, kteří pracovní výkon potřebují. To bychom měli základní přehled o trhu práce.

Nabídka práce

Křivku nabídky práce znázorňuje následující graf. Osa X znázorňuje práci (čas jí věnovaný) a osa Y zachycuje cenu práce, tedy mzdu na hodinu. Rozhodování člověka, jestli má nebo nemá pracovat je spotřebitelské rozhodování jako každé jiné. Zde se rozhodujeme mezi dvěma skupinami statků (pod pojmem statek si představte něco, co uspokojuje vaši potřebu). První skupina statků představuje materiální potřebu, tedy mzdu, případně vše co si za ni můžeme pořídit. A druhá skupina statků je vlastně jen jeden statek – volný čas.

Křivka nabídky práce je specifická tím, že ji ovlivňují dva efekty – substituční efekt a důchodový efekt. Substituční efekt zjednodušeně a zrychleně znamená, že člověk při vyšší mzdě nabízí více práce. Typické a logické chování – „když mi dají 700,–/hodinu, budu pracovat více a budu mít více peněz“. Tím pádem věnujeme práci více času a méně nám ho zbývá pro volný čas.

Křivka poptávky práce

Důchodový efekt

Naopak důchodový efekt znamená, že při vyšší mzdě člověk nabízí méně práce. Tady jsme již v situaci, že máme tolik peněz nebo takovou výši mzdy, kdy nás již peníze “nezajímají” a volný čas má pro nás vyšší hodnotu. Přestáváme tolik pracovat, nabízíme méně práce, užíváme si více volného času – v podstatě si ho kupujeme, náhradou za ušlou mzdu, kterou by generovala naše práce. A tím se křivka nabídky práce opět otáčí zpět.

Pokud v článku naleznete zásadní faktické chyby, napište to prosím do komentářů. Je to již nějaký čas, co jsem studoval ekonomii na VŠ :-) .

Související články

Rubrika: Finance

Štítky:


14 komentářů Přidat komentář RSS komentářů

  • 1 | pinus

    1. Ten graf vypada, jako by se od bodu B dolu jednalo o substitucni efekt a od bodu B nahoru o duchodovy efekt. Samozrejme vzdy pusobi oba, zalezi na tom, ktery prevlada.

    2. Krivka nabidky prace neni nijak specificka kvuli substitucnimu a duchodovemu efektu. Oba efekty ovlivnuji tvar jakekoliv poptavkove krivky.

  • 2 | pinus

    Ad 2. A samozrejme krivka nabidky prace je to same jako krivka poptavky po volnem case, jen prevratit a preznacit osy.

  • 3 | Petr Brádler

    [1] Křivka nabídky práce je specifická právě tím, že se od určitého bodu zase “stáčí” zpět. Běžná nabídková nebo poptávková křivka toto nedělá.

    Součinnost obou efektů z grafu patrně není známá, ale pro ilustraci snad stačí :-) . Je to psáno především pro “laickou” veřejnost.

    [2] To je pravda, celý článek byl spíše koncipován jako reakce na duchodový efekt.

    Děkuji za doplnění informací pro čtenáře.

  • 4 | den

    Dobry den,
    mam pocit ze pojmy duch. a sub. efekt se pouzivaji v nekolika vyznamech, kdyztak me opravte.

    duchodovy efekt: pokud poklesne cena statku, vzroste realny duchod (za penize co mam, si muzu koupit vic techto statku – tzn nominalni duchod se nemusi zvysovat) a to vede ke zvyseni poptavky po danem statku, jsem schopen koupit vic takovych statku pri nezmenenem nominalnim duchodu

    substitucni efekt: pokud klesne cena daneho statku, budu zvysovat jeho spotrebu na ukor jineho statku, tedy menim strukturu sve spotreby (budu jezdit spise autobusem nez vlakem, protoze autobus zlevnili)

    toto je tedy mikroekonomicky pohled
    ten druhy, makroekonomicky je posan v canku, tedy substitucni efekt: cim vyssi mzda, tim vice pracuju, duchodovy efekt: cim vyssi mzda, tim vice chci praci omezovat, chci volny cas

  • 5 | Petr Brádler

    [4] Ono je taky možná rozdíl o jaký trh se jedná, zde trh práce. Více jsem to nestudoval, ze školy už nějaký ten rok jsem, tak jsem to tahal až z paty :-) .

  • 6 | den

    no vidite ;)
    mate pravdu, vy jste popisoval trh vyrobnich faktoru a ja trh statku a sluzeb, taky jsem uz ze skoly ;)

  • 7 | PR

    A kdo studoval trochu více, ten se dočte že v dlouhém období ten efekt zaniká…. proč asi.

  • 8 | pinus

    [4] I v clanku je popsan mikroekonomicky model. Makroekonomicky model by krivku nabidky prace zagregoval pres masu lidi na trhu.

    Pro Seznam.cz to ale je jeste jinak. Seznam nezajima krivka nabidky prace jednoho zamestnance, ale krivka nabidky prace jedne firme. A tady zanika zpetne zalomeni individualni nabidkove krivky. S rostouci mzdou sice duchodovy efekt vede k tendenci snizovat pocet odpracovanych hodin (intenzivni rozpeti) u stavajicich zamestnancu, zaroven vsak roste pocet novych zamestnancu, kteri firme svoji praci nabidnou (extenzivni marze). A extenzivni marze je spolehlive silnejsi.

    Vzhledem k tomu, jak Yuhu popisoval, ze Seznamu predevsim chybi zamestnanci (a nerikal nic o tom, ze by se stavajici zamestnanci kvuli vysokym mzdam flakali), pak je jasne, na co se zamerit (to ale nic nemeni na tom, ze popis individualni nabidky v clanku je v poradku ;-) ).

    [7] Opravdu?

  • 9 | Soprano

    Bezny 8-hodinovy pracovnik krivku nepochopi, jedinou hodnotou, kterou uznava je pro nej cifra na vyplatni pasce. Je videt, ze pracujete sam na sebe. V kazdem pripade zajimava uvaha a vskutku to v mikroekonomickem modelu takto funguje. Programatori v CR jsou vsak pripad sam pro sebe, preplaceni je bezne a ze jim jde o penize “az v prvni rade” je evidentni.

  • 10 | Jago

    Dobré, akorát by to chtělo prohodit osy. Předpokládá se snad, že práce je funkcí mzdy, a tohle není graf funkce.

  • 11 | Petr Brádler

    [10] Vím, že graf není 100% v pořádku (barevně vyznačené plochy), ale označení os je správné.

  • 12 | Jago

    Já jen, že my matematici jsme zvyklí konstruovat graf funkce tak, že vynášíme nezávisle proměnnou na osu x (vodorovnou)a funkční hodnoty na osu svislou. V ekonomických vědách je tomu zřejmě naopak. Budiž.

  • 13 | Cocain

    to Jago
    Formalne prehozene osy jsou to opravdu nejmensi zlo se kterym se v ekonomickych vedach setkas.

    PS Ver tomu, ze kdyby jsi chtel, aby nejaky ekonom prehodil osy a premaloval graf, chvilku by trvalo, nez bys nasel nekoho, kdo umi nacrtnout inverzni funkci.

  • 14 | Petr Ježek

    Vysvětlení obou efektů je neúplné. Záleží na tom, zda vycházíme z toho, že člověk bez důchodu vůbec nepracuje nebo že naopak pracuje i bezplatně. Popis křivky s důchodovým a substitučním efektem vychází z implicitní představy, že nemám-li pracovní důchod, nepracuji. Sémanticky je ale vhodnější první fázi grafu označit jako důchodovou (trvá závislost nabídky práce na důchodu) a druhou označit jako substituční (vyměníme dodatečný důchod za dodatečný volný čas). Lze proto říci, že standardní terminologie je v rozporu s významem odborných termínů.
    Dále je třeba zmínit, že nabídka práce je individuálně omezena pracovní kapacitou, u každého člověka jinou. Proto se lidé intuitivně brání přetížení a při mzdě uspokojující aktuální potřeby již více práce nenabízejí. Současně je velmi riskantní motivovat k ještě intenzivnější práci výší mzdy (i mzdovou progresí), neboť hrozí efekt přetížení a stres a někdy i lékařsky vynucený skok zpět k výrazné preferenci volného času.

Přidat komentář


Komentáře můžete sledovat přes RSS kanál.


Dinosaurus Pleo

Petr Brádler, Na volné noze
View Petr Brádler's profile on LinkedIn